Území přírodní rezervace zaujímá vrchol rozsochy Noříčí (1047 m n. m.) a přilehlé suťovité severní a východní svahy. Zajišťuje ochranu lesního porostu s přirozenou dřevinnou skladbou na kamenitých svazích s bohatým zastoupením lesních typů. Porosty s převážně přirozeným zastoupením dřevin ve stáří kolem 150 let. V okolí vrcholu byl původní porost po poškození imisemi odtěžen a následně zalesněn smrkem. Po nahodilých těžbách došlo ve vyšších polohách na části území k silnému proředění a rozvoji bylinného patra, které stěžuje přirozenou obnovu. Převládající dřevinou je buk lesní, v horní části přistupuje smrk ztepilý. V nižších polohách severního svahu je hojný javor klen, jedle bělokorá se dochovala v horním patře pouze v několika exemplářích. Keřové patro není vyvinuto. V podrostu se uplatňují především charakteristické druhy kyselých horských smrčin: bika lesní, třtina křovištní, kapraď rozložená a papratka samičí. Z indikátorů květnatých bučin jsou zastoupeny kokořík přeslenitý, věsenka nachová a vrbina hajní. Nejpočetnější skupinou obratlovců vyskytující se v rezervaci jsou ptáci, z nichž mezi vzácnější patří ořešník kropenatý, holub doupňák a jeřábek lesní. Před vyhlášením rezervace se zde do r. 1955 lesnicky hospodařilo, od tohoto roku nebyly plánovány úmyslné těžební zásahy. V následujících letech se zpracovávaly nahodilé těžby menšího rozsahu. V současné době se provádí výsadba jedlí do porostních světlin a jejich oplocování proti zvěři.
ZDROJ INFORMACÍ: http://www.valasskakrajina.cz