Město Napajedla leží v nadmořské výšce 200m. Nachází se na hranici dvou 
důležitých geomorfologických jednotek - Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu. 
Přírodní podmínky tohoto místa jsou poněkud neobvyklé. Řeka Morava je zde 
náhle sevřena do poměrně krátkého ale úzkého průlomového údolí, kterým jsou 
vzájemně oba úvaly propojeny. 
Místo, označované jako Napajedelská brána, tvořilo již pro pravěkého a 
středověkého člověka strategicky důležitý bod. Údolí s příznivými životními 
podmínkami, nacházející se na obchodní stezce v blízkosti brodu přes řeku, 
vytvářelo dobré předpoklady pro trvalejší osídlení.
 Historický název města sám 
nejlépe vypovídá o jeho někdejším významu.
Po staletí využívaly obchodní i vojenské karavany brod na řece Moravě při cestě 
od Baltu do středomoří a zpět. Při zastavení zde napojily koně, v okolních 
lesích našly potravu. Z osady bylo ve 14. století městečko, v 19. století město. 
První písemná zpráva pochází z roku 1362. 
Největšího věhlasu dosáhlo napajedelské panství za pánů ze Stockau. Sirné 
lázně s kvalitní léčivou minerálkou a bohatým kulturním programem lákaly 
návštěvníky zdaleka. Vídeňská smetánka začala do Napajedel jezdit po založení 
hřebčina, o jehož rozkvět se postaral zejména zeť pana hraběte Aristides 
Baltazzi. Tradice chovu anglických plnokrevníků v Napajedlích trvá bez přerušení 
téměř 120 let. 
Náměstí v Napajedlích vévodí novorenesanční budova radnice. Toto dílo 
architekta Dominika Feye oslavuje v roce 2004 stoleté výročí. Na výzdobě radnice 
se před sto lety podíleli Franta Úprka sochou sv. Jiří, patrona Napajedel, a 
Jano Kohler vitrážemi oken a keramickým ciferníkem věžních hodin.
Napajedlané střeží i několik dalších pamětihodných budov. Patří sem 
barokní kostel sv. Bartoloměje, i budova bývalého kláštera, ve které město 
rekonstruuje někdejší kapli na stánek umění, koncertů a výstav. Dalšími jsou 
rodné domy slavných napajedelských rodáků, jako klavírního virtuóza Rudolfa 
Firkušného, generála Josefa Šnejdárka, spisovatelky Boženy Benešové a dalších.
Folklorní soubory Radovan a Radovánek, s padesátiletou tradicí své 
činnosti, udržují stále živé písně, kroje a lidové zvyky. Své místo zde našlo 
každoroční srpnové setkání folklorních souborů Valašska, Slovácka a Hané 
"Napajedelské chodníčky". Novou tradicí je "Svatováclavský večer" - královský 
pochodňový průvod městem a bohatý kulturní program v den státního svátku. Jarní 
"Divadelní festival ochotnických souborů" s téměř padesátiletou tradicí je již 
klasikou kulturního života města.